OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA FRYŠTÁK

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA FRYŠTÁK | Město Fryšták

Město Fryšták





HISTORIE

První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).- - -

Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.

Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.

Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.

- - -Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.

Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).

- - -O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.

PhDr. Č. Zapletal


Oficiální stránky města Fyšták | History of Fryšták | zapnout grafiku | klasická verze  | mapa webu  | Code by PCHweb